Včela medonosná

Včela medonosná (Apis mellifera)

Vědecká klasifikace, kmen: členovci, třída: hmyz, řád: blanokřídlí, podřád: štíhlopasí, čeleď: včelovití, rod: včela, binomické jméno Apis mellifera

Včela medonosná - Apis mellifera žila původně jen v Evropě, Asii a v Africe. Až v 17. století byla dovezena do Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu. Včela medonosná si hnízda staví na chráněných místech, jednotlivé plástve jsou umístěny vedle sebe.

Včela medonosná má nejvyšší hospodářské využití. Včela květná ( Apis florea F.) žije pouze ve volné přírodě v Asii. Včela zlatá (Apis dorsata F.) žije v horských oblastech Indie.

Včelí tělo se skládá ze třech hlavních částí: hlava, hruď a zadeček, které jsou od sebe oddělené zúžením, jenž umožňuje pohyblivost. Oporu svalstvu poskytuje vnitřní kostra. Včela má dvě složené oči po stranách hlavy a tři jednoduché oči na vrcholu temena. Ve srovnání s lidským okem je u včel horší rozlišování barev. Například špatně rozeznává červenou barvu. Na rozdíl od člověka však vidí ultrafialové barvy čehož náležitě využívá při hledání květin. K vidění používá pouze složené oči jednoduché oči používá pouze na světelné dráždění. Tvar včelí hlavy je u matky srdcovitý, u dělnice trojúhelníkový a u trubce kruhovitý.

Včelí tykadla jsou dvě článkovitá ústrojí ve středu přední strany hlavy. Na včelích tykadlech se nalézají čichová a hmatová ústrojí. Tykadla dělnic jsou složeny z 12 článků, u trubců z 13.

Včelí hruď má v larválním vývojovém stádiu 3 hrudní články, v dospělosti má včela hruď složenou ze 4 článků. Při přestavbě orgánů ve stádiu kukly se první břišní článek přesunul k hrudi a využil se na stavbu její zadní části.

Včela má 3 páry nohou, které slouží nejen k pohybu ale i k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání voskových šupinek, sběru a ukládání pylu, čištění tykadel. Nohy včel nesou též chemické a mechanické receptory. Na třetím páru noh včel najdeme košíčky, do kterých včela sbírá pyl.

Včela má po bocích hrudi  dva páry blanitých křídel. Křídla jsou na povrchu pokrytá množstvím drobných chloupků. Pohyb včelích křídel za letu je tak rychlý, že není možné sledovat jednotlivé kmity. Pohyb křídel je nahoru a dolů zajišťují hrudní svaly a je ve tvaru osmičky. Včela dokáže letět nejen dopředu, ale i třeba stát za letu na místě

Zadeček včel obsahuje zažívací orgány, medový váček, jedovou žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Žihadlo na konci zadečku je duté, napojené na jedový váček. Na konci má žihadla je háček, aby po bodnutí nešel vytáhnout z rány. Včela  po vytržení žihadla i s jedovým váčkem později umírá. Vytržené žihadlo ještě chvíli vypouští jed do rány. Pokud žihadlo z rány vytahujete za jedový váček, je tu riziko že si zbytek jedu vymáčknete z váčku do rány.

Včelí vývojové fáze: vajíčko, larva, předkukla, kukla, dospělý jedinec.

Vajíčko pokládá včelí matka do dělničí, trubčí nebo do mateří  buňky. Do včelí a mateří buňky klade včela vajíčka oplozená, do trubčích vajíčka neoplozená. Vajíčka jsou bílé tyčinkovité, lehce zakřivené, dlouhé 1,3 - 1,8 mm o váze kolem 0,130 mg.

Včelí larva se ještě vůbec nepodobná včele, protože nejprve musí projít celou dokonalou proměnou. Tělo včelí  larvy tvoří hlava a 13 článků. Larva má bílou lesklou barvu. V prvních hodinách jsou dlouhé přibližně 1,5 - 2,0 mm. Larvy jsou v buňkách stočené bříškem dovnitř a časem se napřimují až vyplní téměř celý objem buňky.

Předkukla má v mateřské buňce, vytvořený zámotek jen na bocích a ve vrchní části buňky. Jednotlivé vnější části těla předkukly už začínají narůstat do tvarů podobných dospělé včele.

Stádium kukly trvá u matky 5 dní a u dělnic a trubců 8 dní. Během zakuklení nastává přeměna vnitřních orgánu.

Dospělá včela, matka nebo trubec vylézá z buňky po vykousání jejího víčka.

Včely žijí ve společenství nazývaném včelstvo. Každé včelstvo obsahuje jednu matku, mnoho dělnic, a určité množství trubců. Množství trubců, závisí na síle včelstva, dostupnosti pylu a roční době. Jednotliví členové včelstva jsou na sobě závislí.

Matka má úlohu klást vajíčka, čímž zabezpečuje obnovu včelstva
Trubci oplodňují matky a v případě potřeby pomáhají zahřívat včelí plod.
Dělnice vykonávají pro včelstvo všechny ostatní potřebné práce, jako je: vyhledávání a přinášení potravy což je nektar, medovice, pyl, voda, zpracovávání medu z nektaru a medovice, konzervování pylu, stavbu plástů, krmení matky, trubců a plodu, střežení vchodu do úlu, úklid a čištění, větrání a udržování správné teploty v úlu a řada dalších činností.

Matka je včelí samička, která má jako jediná z celého včelstva vyvinuté pohlavní orgány. Matka se od dělnic se liší i svými většími rozměry. Matky měří 20-25 mm a jejich hmotnost se po vylíhnutí pohybuje v rozmezí 175-240 mg. Oplozená matka váží 225-290 mg.  Včelí matka se také nijak nepodílí na pracích v úlu. Žihadlo matky je uzpůsobené nejen k obraně ale její žihadlo funguje zejména jako kladélko ke kladení vajíček. Dělnice se o matku neustále starají a celý život jí krmí tzv. mateří kašičkou což je výměšek hltanových žláz mladých včel.

Vývoj včelí matky je zpočátku podobný jako vývoj dělnice, jen larvička matky dostává mateří kašičku ve větším množství než dělnice.Matka se líhne 16. dne od položení vajíčka do mateřské misky. Okamžitě po vylíhnutí jí přijdou dělnice nakrmit. Pokud v úlu nalezne po vylíhnutí další matku, nastane mezi nimi souboj, při kterém ta slabší zpravidla zahyne.

Rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev. Při rojení se včelstvo rozdělí na dvě části. Stará matka vyletí s prvním rojem a zabydlí se ve vyhlédnuté dutině. Silné včelstvo se může vyrojit i vícekrát v jedné sezóně.

Matka produkuje feromon, který dělnice z matky olizují a předávají si ho dál jedna druhé. Pokud nebude matka ve včelstvu tak zjistí, že je osiřelé a začne zakládat nouzové matečníky. 
 

Včelí dělnice jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní orgány. Dělnice vyrůstají do velikosti 12-14 mm a jejich hmotnost se pohybuje okolo 100 mg. Líhnou se z oplodněných vajíček a v hlavní snůšce se jich v úlu nachází dělnic 30 000 - 50 000, v době zimního klidu 10 000 - 20 000.

Dělnice se líhnou 21. den. Po vylíhnutí  se z nich stávají na 3 dny včely čističky, jejichž úkolem je vyčistit buňky a připravit je matce k zakladení. 4 až 6. dne, se stávají krmičkami a jejich úkolem je starat se o larvy. 6. až 12. dne mají za úkol krmit matku mateří kašičkou. 12 až 21.. dne se z dělnic stávají stavitelky, které staví plástve. V následujícím stádiu vývoje se ze stavitelek 18. dne stávají strážkyně česna a nakonec od 21. dne, se z dělnic stávají létavky. Létavky nosí do úlu potravu a vody. Délka života včely závisí na výživě a množství práce. V době snůšky se dělnice dožívají 30-40 dnů. V době zimního klidu to může být i 6-8 měsíců.

1 den příprava pro matku k zakladení
4.den krmička zásobování larev potravou
6.den kojička krmení matky mateří kašičkou
12.den stavitelka stavění včelího díla
18.den strážkyně česna střežení vchodu do úlu
21.den létavka dopravování potravy do úlu

Pokud včelstvo přijde o matku a nedokáže si odchovat jinou, dojde k vzájemnému krmení dělnic mateří kašičkou, která způsobí aktivaci jejich vaječníků. Taková včela ale není schopna se spářit s trubcem, proto klade vajíčka neoplodněná, z nichž se líhnou trubci.

Trubec je včelí sameček. Měří 15-17 mm a váží okolo 220 mg a nemá žihadlo. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček. Trubci žijí zpravidla jen v letním období. Může jich být několik set až pár tisíc. Na konci léta jsou trubci vyhnáni z úlu.
 

Nemoci včel:

Nemoci plodu:  viróza, včelí mor, hniloba, zvápenatění, varroáza

Nemoci dospělých včel: viróza, nosemóza, akarapidóza, varroáza, umidóza, otrava

Včely lidé chovají k získávání včelích produktů jako je med, vosk, propolis, mateří kašička, jed, pyl a opylovací činnost.