Vosk
Vznik
Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na tzv. voskových zrcátkách na spodní straně 3.-6. článku (tergit) zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. I když se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.
Hmotnost jedné, 0,5 mm silné, šupinky se pohybuje v rozmezí 0,8-2 mg. Energetická (metabolická) náročnost u produkce vosku je vysoká. Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5-10 kg medu a kolem 50 g pylu.
Zpracování
Včela šupinku podle potřeby sbírá kartáčkem třetího páru noh a zpracovává kusadly. Vzniká bílá tvarohovitá hmota. Působením slin se stává vláčnou za předpokladu, že teplota prostředí je 33 °C až 36 °C.
Nové voskové dílo včely zakládají tím způsobem, že se zavěsí na strop obývané dutiny a zaklesnuté nožkami jedna do druhé vytvoří jakýsi živý závěs. V této poloze kolektivně zpracovávají produkovaný vosk a společně hnětou stěnu díla.
(V úlech budují včely dílo na předem lisovaných voskových mezistěnách. Mezistěny podle potřeby a v požadované velikosti vkládá do úlu včelař).
Nové voskové dílo má bíložlutou barvu. Včelařská odborná terminologie ho označuje termínem panenská souš. Každá vylíhlá včela zanechá v buňce košilku - dílo díky tomu mění barvu a postupem času tmavne přes odstín propečené žemle až k tmavohnědé. Několikaleté plásty jsou zčernalé.
Vlastnosti
Relativní permitivita εr je 2 až 2,9.
Využití
Včelí dílo, což jsou ploché desky opatřené z obou stran hustou sítí šestibokých buněk, je včelstvem využito:
- k uskladnění zásob medu a pylu,
- k vývoji včelího plodu – raná vývojová stádia nových jedinců (vajíčko, larva, kukla)
- prázdné dílo (souše) v okrajových partiích úlu resp. v dutině stromu slouží jako tepelná izolace
Včelařské názvosloví
Pro včelí dílo užívají včelaři ustálené názvosloví:[2]
je-li vystavěno na mezistěně:
- dílo s prázdnými buňkami – SOUŠ
- dílo zaneseno medem, voskem či plodem – PLÁST
- odřezky plástů nebo souší ke zpracování – VOŠTÍ
- dílo čerstvé ještě "nepoužité" – PANENSKÉ DÍLO
stavba ve volném prostoru bez mezistěn:
- DIVOČINA
- je-li divočina zanesena medem, pylem nebo plodem – STRDÍ
Vosk chemicky
Vosk obsahuje až 284 různých složek. Ne všechny byly identifikovány, ale asi 111 z nich jsou látky těkavé. Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější monoestery a diestery nasycených a nenasycených uhlovodíků, volných mastných kyselin a hydroxypolyesterů.
Hlavními složkami jsou alkylestery mastných kyselin (zejména myricylester kyseliny palmitové), hlavní kyselinou je kyselina cerotová a neocerotová, hlavními alkoholy jsou myricylalkohol a cerylalkohol.
Frakce | Podíl frakce (%) | Počet složek ve frakci | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
hlavní | vedlejší | |||
Uhlovodíky | 14 | 10 (5) | 66 |
nasycené uhlovodíky C13-39 (cca 66%) cis-alkeny C31-33 rozvětvené uhlovodíky nemetabolizovatelné běžnými mikroorganismy |
Monoestery | 35 | 10 (7) | 10 | hlavně kyselina palmitová s C24-32 alkoholy |
Diestery | 14 | 6(5) | 24 | obsahují 15-hydroxypalmitovou kyselinu vázanou α, ω 1-dioly s palmitovou nebo nenasycenou kyselinou |
Triestery | 3 | 5 | 20 | obsahují 2 hydroxykyseliny nebo hydroxykyselinu s diolem uprostřed |
Hydroxymonoestery | 4 | 6 (1) | 20 | estery diolu s kyselinou nebo hydroxykyselinou s jednosytným alkoholem (C40-50) hydroxypolyestery mají větší molekulovou hmotnost a délku řetězce |
Hydroxypolyestery | 8 | 5 | 20 | |
Estery kyselin | 1 | 7 | 20 | hl. estery kys. 15-hydroxypalmitové s C32-44 |
Polyestery kyselin | 2 | 5 | 20 | dtto, ale řetězec je delší |
Volné kyseliny | 12 | 8(3) | 10 | hlavně C24, méně C26 a C28 |
Volné alkoholy | 1 | 5 | ? | |
Neidentifikované | 6 | 7 | ? | |
Celkem | 100 | 74 | >210 | |